Výzkumná infrastruktura RINGEN byla slavnostně otevřena

Výzkumná struktura RINGEN formálně vznikla v r. 2014, kdy se 7 zakládajících členů rozhodlo spojit síly a propojit všechny obory a oblasti vědění nezbytné pro další rozvoj využívání geotermální energie. Společně založili platformu, která umožnila realizovat multidisciplinární výzkum s významným mezinárodním přesahem.

Výzkum kombinuje řadu technických a geovědních disciplín a matematické modelování, jež je nezbytné dále testovat v reálných podmínkách potenciálně vhodných pro jímání zemského tepla. Taková lokalita byla nalezena v Litoměřicích, kde již od r. 2004 vznikal projekt geotermální energie a město během deseti let připravilo bývalé vojenské kasárny pro budoucí realizaci hlubinných vrtů a poskytlo vědcům stabilní zázemí pro dlouhodobý výzkum a experimentálním vývoj. Výzkumný tým zahrnuje přibližně 50 odborných pracovníků, který spolupracuje s obdobně zaměřenými centry zejm. z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie a Islandu.

Dnes otevřený objekt za více než čtyřicet milionů korun, který se nachází v zadní části bývalých Jiříkových kasáren, jen několik desítek metrů od průzkumného vrtu, byl financován z evropských zdrojů. Kromě přednáškového sálu pro šest desítek osob zahrnuje i čtyři laboratoře, skladovací prostory a zázemí pro ubytování vědců.

Hlavní náplní RINGENu je rozvoj a testování metod pro ocenění energetického potenciálu hlubinných geotermálních zdrojů a technologií stimulace propustnosti hornin. „Smyslem všeho snažení bude nalézt vhodné a bezpečné způsoby, jak dostat teplo z nitra země na povrch a využít ho pro vytápění s cílem nahradit v Litoměřicích uhlí jako zdroj centrálního vytápění. Tento princip by měl být v Litoměřicích důkladně otestován, a následně využíván v dalších lokalitách u nás i v zahraničí. Geotermální zdroje se pak dají využívat i v menších hloubkách, a to v kombinaci s tepelnými čerpadly či solární energií,“ vysvětlil dnes profesor Tomáš Fischer, ředitel centra RINGEN.

V nejbližších měsících v rámci výzkumné činnosti bude vyčištěn a proměřen stávající dvoukilometrový vrt tak, aby jej vědci mohli začít využívat k dalšímu testování vlastností horninového prostředí. „Následně bude třeba sehnat dalších zhruba 400 milionů korun na vyhloubení tentokráte již pětikilometrového vrtu a vytvoření podzemního výměníku. Tomu by však měl předcházet mělčí vrt, který bude propojen se stávajícím vrtem LT1,“ dodal manažer geotermálního projektu Antonín Tym. Možností financování se nabízí několik, včetně evropských zdrojů. Přínosy projektu totiž v Litoměřicích ocenila před několika dny i delegace Evropské komise.

Nositelem projektu je Univerzita Karlova. „Těší nás, že se s cílem rozvíjet možnosti obnovitelných zdrojů energie podařilo získat ke spolupráci vysoké školy, vědecké instituce, ústavy, město i kraj. Jde o velký projekt s obrovským významem do budoucna,“ konstatoval profesor Jiří Zima, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.