Mediální okénko

Nedílnou součástí odborného života pracovníků našeho ústavu je popularizace vědeckých témat a odborná vyjádření k různým problémům souvisejícím s našimi obory v médiích. Níže uvádíme výběr z vystoupení našich pracovníků v různých televizních a rozhlasových vystoupeních.

Jarní údržba studní

Česká televize, Studio 6, 3. 4. 2019 – Josef Datel

Nesnášel Meteor. Teď v něm hydrogeolog Zbyněk Hrkal zahrál na píšťalu

Český rozhlas, Meteor, 3. 11. 2018 – Zbyněk Hrkal

Hydrogeolog Zbyněk Hrkal procestoval celý svět. Zná problémy s vodou ve všech jeho koutech. Používá nejmodernější techniku, přesto si na 55. narozeniny Meteoru přinesl píšťalu. Proč? Protože se s ní nechal vyfotit pro speciální výstavu Meteoru.

Zbyněk Hrkal působí ve Výzkumném ústavu vodohospodářském TGM a celý život se zabývá vodou. Napsal o ní řadu knih a právy těm vděčíme za to, že se stal spolupracovníkem Meteoru. Zrovna teď v průběhu září a října vysílá Meteor na pokračování četbu z jeho nejnovější knihy Voda včera, dnes a zítra. Je tedy pochopitelné, že voda hraje ústřední roli i na fotografii. Fotografie vznikala za krutých podmínek. Fotograf Khalil Baalbaki, autor Meteoru Petr Sobotka i hydrogeolog Zbyněk Hrkal trpěly horkem. Fotilo se 1. srpna 2018, kdy padaly teplotní rekordy dosahující až 38 stupňů…

Jak bojovat se suchem?

idnes.cz, 5. 11. 2018 – Zbyněk Hrkal

Jak reagovat na sucho a nedostatek vody? Vyřeší problémy šetření s vodou? Na tyto a další dotazy odpoví v úterý od 12:30 v pořadu Rozstřel hydrogeolog Zbyněk Hrkal, který ve své nejnovější knize poukazuje na to, že problémy s vodou museli řešit už naši předkové.

Hrkal se problematice vody věnuje ve svých knihách. Jednou z nich je publikace O lidech a vodě, v níž vycházel ze svých zahraničních cest a seznamoval čtenáře s problémy zásobování vodou v navštívených zemích. Ve své poslední knize Voda včera, dnes a zítra se pak vrací do historie a upozorňuje, že hrozbu nedostatku nebo přebytku vody museli řešit lidé i v minulosti a často projevovali pozoruhodnou invenci. Zbyněk Hrkal působí ve Výzkumném ústavu vodohospodářském a na Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Letošní extrémní sucho napáchalo škody za desítky miliardy. Zemědělci i lesníci vyčíslili ztráty na dvanáct miliard korun. Nejvíce utrpěli chovatelé hospodářských zvířat, kteří mají málo krmiva pro dobytek. Extrémní teploty a minimální srážky oslabily i dřeviny a vytvořily ideální podmínky pro množení kůrovce (podrobnosti v článku Sucho napáchalo škody za 24 miliard).

Litoměřické unikátní vědecké centrum

Česká televize, události v regionech (Praha),18. 9. 2018 – Tomáš Fischer

V Litoměřicích se staví unikátní vědecko-výzkumné pracoviště geotermální energie, mimořádné i v celoevropském měřítku: Vyrůstá v místech bývalých kasáren na okraji města. Hotové má být už v příštím roce.

Zemětřesení na Chebsku bylo cítit až v Praze, šlo o jedno z nejsilnějších u nás

Seznam zprávy, 22. 5. 2018 – Tomáš Fischer

Aktivita zemětřesného roje v západním cípu Čech ani po týdnu neoslabuje. Kolem půlnoci obyvatele probudil dosud nejsilnější.

Letošní nejsilnější zemětřesení v České republice přesáhlo čtyři stupně. Podle geofyzika Tomáše Fischera bylo cítit až v Praze. Obyvatelé mohli ve 23:04 poměrně silně cítit otřesy kvůli tomu, že proběhlo v malé hloubce pod povrchem země. Na Chebsku se zemětřesení objevují pravidelně mimo jiné kvůli termálním pramenům a s tím spojeným výskytem oxidu uhličitého. Zároveň v této lokalitě leží naše nejmladší sopky. Zemětřesný roj na Chebsku, který lidé začali registrovat zhruba před dvěma týdny, zatím neoslabuje. Naopak otřesy sílí. V noci na úterý zatím nejcitelnější letošní otřes dosáhl podle automatického měření magnituda 4,1. Jde o největší naměřené hodnoty posledních let. Epicentrum je v okolí obce Luby nedaleko Chebu. Lidé v okolí, ale také až desítky kilometrů od epicentra pozorují charakteristické hřmění, ve skříních cinkají skleničky, neklidná jsou i domácí zvířata…

Dokument „Brány“

Česká televize, ČT2, 1. 1. 2018 – Jiří Bruthans, David Mašín

V roce 2014 se podařilo v uznávaném světovém časopisu Nature Geoscience publikovat výzkum českých odborníků, kteří rozluštili 150 let starou záhadu, jak vznikají pískovcové útvary jako skalní brány typu Pravčické brány a „prsty“ či „hlavy“ Prachovských skal. Na českém území totiž existuje speciální pískovec se zvláštními vlastnostmi: na jednu stranu trvanlivý a pevný a zároveň nesmírně křehký a málo odolný. Tento významný objev pomáhá mimo jiné vysvětlit záhady kolem chování kamenů při rekonstrukci středověkých památek. Původní kameny v nejstarších stavbách totiž vydrží mnohem déle, než ty, které jsou do památek vsazovány při rekonstrukcích. Dokument přináší odpověď na otázku, proč tomu tak je a zároveň je prvním filmovým zpracováním unikátních objevů.

Poláci rozšiřují důl u hranic. Třicet tisíc lidí na Frýdlantsku může přijít o vodu

Česká televize, ČT1, 23. 8. 2017 – David Mašín

Polská elektrárna Turów plánuje výstavbu dalšího bloku, a s tím i rozšíření přilehlého hnědouhelného dolu. Pro lidi z Frýdlantska je to ale noční můra. Obávají se, že prohloubení dolu může v celé oblasti ovlivnit podzemní i povrchové zdroje vody pro 30 tisíc obyvatel. Už nyní jsou zde přitom kvůli dolu s vodou problémy.

Zatímco dnes dělí důl od česko-polské hranice jeden kilometr, po rozšíření to má být pouhých tři sta metrů. Postupně navíc má jít těžba až do hloubky 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by znamenalo pokles podzemní vody. Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera (ODS) už se s rozšiřováním dolu fakticky začalo. Odtěžuje se vrch mezi silnicí u Oldřichova a stávajícím těžebním prostorem, kácí se i lesy. Voda přitom podle starostů z Frýdlantska postupně mizí kvůli těžbě uhlí už nyní. Z potoka, který před lety tekl v Oldřichově, zbylo jen vyschlé koryto. Místní lidem ubývá i voda ve studních. Všichni proto mají obavu, co se stane po dalším rozšíření těžby.

Malta přišla o slavné Azurové okno

Česká televize, ČT24 – Studio 6, 10. 3. 2017 – David Mašín

Tisíce turistů každoročně mířily k jednomu ze symbolů Malty – takzvanému Azurovému oknu. Skalní útvar ale po intenzivních bouřích zmizel v moři. Obyvatelé Malty i politici smutní. Zkáza Azurového okna byla kvůli pokračující erozi nevyhnutelná, geologové ale neočekávali, že se zřítí tak brzy.

Oblouk vznikl zhroucením dvou vápencových jeskyní na západním pobřeží ostrova Gozo. Nachází se nedaleko slavného útesu Dwejra Point. Moře tu má jasně modrou barvu, proto dostal útvar název Azurové okno. Nahoře na plošině se dosud hojně pohybovali turisté, kteří se kochali výhledem. Jiní se nechali natáčet, jak seshora skáčou do moře. Tomu je teď ale konec. Po prudkých bouřích se celý oblouk ve středu ráno zřítil do moře. „Moře bylo divoké, najednou se oblouk za hlasitého zvuku zhroutil, přičemž udělal obrovský gejzír,“ řekl listu Times of Malta jeden z místních obyvatel. Premiér Malty Joseph Muscat na Twitteru uvedl, že jde o srdcervoucí událost. „Ze (znaleckých) posudků v průběhu let vyplývalo, že tato památka bude tvrdě zasažena nevyhnutelnou přirozenou erozí. A tento smutný den právě nadešel,“ konstatoval politik.

Jak vznikla Pravčická brána?

Český rozhlas, Meteor, 6. 9. 2014 – David Mašín

Vystoupení D. Mašína a M. Filippiho v Českém rozhlasu u příležitosti publikace článku „Bruthans, J., Soukup, J., Vaculikova, J., Filippi, M., Schweigstillová, J., Mayo, A.L., Mašín, D., Kletetschka, G., Rihosek, J. (2014). Sandstone landforms shaped by negative feedback between stress and erosion. Nature Geoscience 7(8), pp. 597-601“

Tajemství pískovců odhaleno

Česká televize, ČT24 – Studio 6, 22. 7. 2014 – David Mašín

Vystoupení D. Mašína a M. Filippiho v ČT24 u příležitosti publikace článku „Bruthans, J., Soukup, J., Vaculikova, J., Filippi, M., Schweigstillová, J., Mayo, A.L., Mašín, D., Kletetschka, G., Rihosek, J. (2014). Sandstone landforms shaped by negative feedback between stress and erosion. Nature Geoscience 7(8), pp. 597-601“

Čeští vědci zjistili, jak vznikla unikátní Pravčická brána

Česká televize, ČT24 – Studio 6, 21. 7. 2014 – Jiří Bruthans, David Mašín

Vystoupení J. Bruthanse a D. Mašína v ČT24 u příležitosti publikace článku „Bruthans, J., Soukup, J., Vaculikova, J., Filippi, M., Schweigstillová, J., Mayo, A.L., Mašín, D., Kletetschka, G., Rihosek, J. (2014). Sandstone landforms shaped by negative feedback between stress and erosion. Nature Geoscience 7(8), pp. 597-601“

Planeta je zřejmě v oblasti ledových asteroidů

Česká televize, ČT24, 19. 4. 2014 – Gunther Kletetschka

Vystoupení u příležitosti objevení první planety o velikosti země mimo naší sluneční soustavu.

Průzkum Marsu

Česká televize, ČT24 – Profil, 24. 8. 2012 – Gunther Kletetschka

Gunther Kletetschka – třináct let pracoval pro NASA. Podílel se i na vývoji technického vybavení sondy Curiosity, která nyní zkoumá Mars.

©2019 Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

Log in with your credentials

Forgot your details?